Den 21.
Děti jsou doma. Umyté, najedené, možná vyprávěly, možná byly smutné, že tábor skončil, možná se už začínají těšit na další, možná se rozhodly, že už nikdy víc. Náš tábor není pro každého, ale doufám, že spoustě dětí ovlivnil pozitivně život. Jsem hodně unavená, trochu nostalgická, trochu smutná a hlavně šťastná, že jsem všechny děti vrátila v pořádku rodičům.
Před pár dny jsme se s vedoucími bavili o tom, jaká náhoda koho přivedla na tábor. Jirka jako vojáček dostal v Krumlově opušťák a vzpomněl si, že slyšel o táboře školy za kterou bydlel a šel se tam podívat a je to už 43 let. Harryho děda je kamarád od dětství mého táty. Páva máma chodila s mým bráchou na základku. Ále jsem dělala vychovatelku v družině. Tom a Luky se na tábor narodili. Jindra chodil s mým bráchou na střední. Co člověk to jiný příběh a náhoda, která ovlivnila někdy celý život, někdy pár let, které tam dítě prožije.
Ale teď k dnešku. Ráno sluníčko, naštěstí, bez rozcvičky, aby dětem zbyla síla na bourání. Před snídaní jsme předali Hanýžce Řád zlaté vařečky a rozdali diplomy pro všechny kuchyňské pracovníky, kteří makají nejvíc ze všech a ještě si neužívají tolik legrace s dětmi jako my. Pak si všichni dali housku s Fénixem a šlo se dělat - dobalit, odnosit své věci, nosit prkýnka z postelí, molitany, pelesti, podlážky, poličky, plachty, áčka, podsady. Ještě že mravenečků je hodně a krásně makají. Po práci jsme si dali vynikající debrecínské párky z Volarských jatek, převlékli se do trochu čistého a hajdy do autobusu. V Praze jsme byli krásně načas, nikdo nic u autobusu nezapomněl, nikdo si nezapomněl vyzvednout dítě, takže paráda.
Mezitím na tábořišti vedoucí zbourali vietnamák, odvozili molitany, lavice, stoly, plachty, nádobí a vybavení k hasičům do Perneku, rozebrali vnitřek kuchyně a zítra je čeká rozebrat kuchyň, uklidit a snad stihnou odjet domů.
Dobrou noc a za rok nashledanou
Marcy
Komentáře
Přehled komentářů
..nevim co dodat nakonec (?) Snad uz jen palec nahoru, poklonu a dik ... a ten teda fakt, ale fakt velikej. DV
Tak čau a zase příště
Bohdanovic, 14. 8. 2021 8:17Deník jsem četla už včera (to je jasný) ale koment jsem si nechala na dnes. I když mám v hlavě ještě vygumováno (ty rána mám fakt těžký) tak dojetí mě jímá úplně stejně. Márcy, díky za vhled do minulosti a protože se nechci neustále opakovat, přeji zbylým pracantům šťastnou cestu domů a všem pořádný odpočinek. Mějte se báječně a budete chybět. Troufám si za Bohďu říct, že moc.
Díky !!!
Moravcovi, 14. 8. 2021 7:26Ještě jednou díky - z popisu zakončovacích prací je nám jasné, proč je třeba odjet na ty 3 týdny. Anna se vrátila zase o kus dospělejší. Jsme rádi, že mohla být na chvíli součástí Vašich osobních tábornických příběhů. Moc Vás zdravíme, Vašim dovednostem se klaníme. Hluboce vděční, příběhy dojatí rodiče Moravcovi
Dočkala jsem se
Bubaková, 13. 8. 2021 23:11Krásně napsáno, snad to čtou i rodiče dětí. Jste super. Dobrou noc
:-)
Dasa Vomlelova, 14. 8. 2021 21:34