Den dvacátý
Tak posílám poslední pozdrav z Říše divů!
Včerejší oheň se nám vyvedl. Rozdali jsme horu diplomů a odměn, zazpívali si celý repertoár písniček a naplno jsme si užívali ten poslední společný táborák.
Ráno jsme si trochu přispali, ale nakonec nás sluníčko svými paprsky ze stanů vyhnalo. Po chlebu s vajíčkovkou jsme zbořili kousek tábora. Hlavně nástěnky, houpačky a vše ostatní, s čím nám mohly děti pomoc. Hotovo bylo rychle a následovaly turnaje. Zkusili jsme i sranda hry jako bejblejdy, metání kouzel a hlavně Hutututu, z kterého se stala nejoblíbenější (a nejakčnější) hra dnešního dne.
K obědu bylo kuře na paprice s těstovinou. O poledňáku si děti zabalily a vedení se vystěhovalo ze stanů. My dospěláci jsme se přemístili do hamak, protože ty se dají „zbourat“ o dost rychleji než stany. Celý tábor ale uklidil deset stanů za necelou hodinku, takže mají natrénováno na zítřejších pětadvacet. Za odměnu jsme si smlsli na zmrzlinovém Míšovi a odpolko jsme dali další hry, turnaje a srandu plus zábavu. K véče byl guláš s výbornými bramborovými plackami.
Zítra proběhne velké loučení, objímání a mávání. Pak naložíme dítka do autobusu a pošleme je do civilizace. Neposíláme je ale s prázdnou! Kromě hory špinavého prádla si vezou i pořádnou kupu zážitků a vzpomínek. A všichni víme, že ty se cení nad zlato.
Velká část vedení se loučí už nyní, protože tu zůstáváme do soboty. Budeme bourat vietnamák a kuchyň a uklízet všechno zpět na stojny, aby po nás zůstala jen prázdná louka. A potom? Zase za rok :-) …
Tak se mějte krásně, nezapomeňte na svou svoucnost a zkuste se také občas poohlídnout po Říši divů.
Č!
Áňa
Komentáře
Přehled komentářů
Jen chci ještě jednou poděkovat. :) Ze začátku nebyla s Bohdanem moc řeč, ale pak se rozjela jak kolovrat. Je ve vaně-mluví, večeří-mluví, venčíme psa-mluví, kam se hnu jde za mnou a mluví, pořád mluví, mluví a vypráví, je plná nadšení a zároveň smutku. Došlo i na Hutututu a k tomu chci jen říci, že jsem u konce s dechem jen při vyslovení. -)) Tak jo, nechci se pořád opakovat... svoucnost už vám nikdo neodpáře. Zase za rok Č a Ď!
Vzhůru do reality :)
Bubáková, 7. 8. 2020 9:10
ahojte, tak vám aspoň na to loučení a balení neprší... Dětem přeji šťastnou cestu, vám bezproblémové balení a už se těším na zítřejší návrat. Tak zase za rok...
páček shledáček :)
Poslední pozdrav do Říše divů
Bohdanovic, 8. 8. 2020 0:14