TÁBOR PERNEK

Velké díky, že tam Anička mohla s Vámi opět být, psala domů samé radostné dopisy, hluboká poklona za program!! Krásný zbytek léta Vám všem a díky za deník! G. M.

Krásně a upřímně napsáno. Od noci, kdy jsem si internety přečetla, se nemůžu zbavit dojetí. Měla jsem velké štěstí, že coby dítě jsem i já táborovou pospolitost zažila a díky tomu jsem věděla, že o TOTO své dítě nemůžu připravit. A podařilo se. Nejen že by tábor za nic na světě nevyměnil v dětství, ale ono to přetrvává. A není sám. Je super, že tahle parta táborem zformovaných úžasných lidí má chuť a touhu předávat svoje nadšení a dělat šťastnými a úžasnými další a další tvorečky. Zdravím Marcelu, bez jejíž obětavosti by tábor nebyl už takových let rájem dětské radosti, i všechny potrhlíky, kteří teď určitě polykají slzičky a snaží se, aby i poslední den byl pro děti radostný a nezapomenutelný. A určitě i paní Bohdanovic, od které si supervýstižné označení "potrhlíci" vypůjčuji a ráda jsem četla její vtipné komentáře. Jste supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer a já pyšná matka, že jeden z vás je můůůůůůůůůůůůůj.

Jééé, také Vás zdravím paní Bubáková, to je od Vás hrozně milý... až se červenám. :)
Je fakt, že jste právem pyšná, protože Bubu je nejvíc nejlepší a nejhodnější Bohdaní táborový otec a především kamarád. :) Jaký to pro něj asi je, to teď číst, co? :-D
Mějte se parádně a užijte si krásný zbytek léta.

Bylo, nebylo. Dávno tomu. Před mnoha lety jsem slyšela pohádku o táboře v hloubi lesů, kde se dějí zázraky. S obavami jsem poslala svého "drobka" (pouze roky, ne vzrůstem) za jejím prvním dobrodružstvím.
Každý den jsem hltala čerstvé informace na netu a očekávala telefon, abych si jí odvezla. "Vydržela" - ona i vedoucí a od té doby neexistuje možnost dovolené v době tábora. Každoročně se vrací nadšená s nezapomenutelnými zážitky a slovy "příště jedu zas".
Neznám slova, kterými bych dostatečně poděkovala VŠEM, kteří svůj čas a energii (nejen v létě, ale i při přípravě programu před táborem) věnují péči o drobečky druhých, během tábora "opracovávají" jejich dušičky a předávají jim i kus sebe.
Na svém "prckovi" po letech vidím i kus jejich vlivu a jsem ráda, že v dnešní uspěchané době se mohla moje mladá s tak fantastickými lidmi potkat a vydávat se každoročně za dobrodružstvím s NIMI.
Děkuji, děkuji, .............. a přeji všem vše nejúžasnější.

"Jedno z nejhlubších tajemství života je, že jediné co v něm opravdu stojí za to, je dělat něco pro jiné. "
Jsem teď tak dojatá a na měkko, že marně hledám slova... jsem za vás strašně vděčná, nemyslím jen tábor jako celek, ale za každého jednotlivce, který se na něm podílí a nikoho nevyjímaje. Děti s vámi vyrůstají, dospívají, prožívají a vím, že to je obrovskej kus obohacení a koření života, kterého se jim dostává. Velký hlubokosklon před vámi a ještě větší děkuju směrem do Šumavských lesů posílám. Dokážu si představit ty potoky slz, tak snad nakonec nebude z Lipna slaný moře. :) Přeju ten nejúžasňoucnější závěrečný oheň... uf.